Kdo je Charles Sealsfield?
Narodil se 3. března 1793 v Popicích u Znojma
jako nejstarší z jedenácti dětí v rodině sedláka a rychtáře Antona
Postla a jeho ženy Juliany.
Po obecné škole v Popicích studoval na gymnáziu ve Znojmě. Po maturitě
vstoupil v Praze do křížovnického řádu, absolvoval filosofická a poté i
teologická studia na Karlově univerzitě. Po složení kněžského slibu se stal sekretářem
řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
Později se ucházel o místo dvorního sekretáře ve Vídni, ale nebyl úspěšný.
Během ozdravného pobytu v Karlových Varech zmizel beze stopy. Roku 1823
přicestoval inkognito do Ameriky a cestoval po jihozápadě Spojených států, kde
sledoval život indiánů a osadníků. V době občanské války prošel i Mexikem.
V
roce 1829 se setkal s Josefem Bonapartem, Napoleonovým br
atrem, a stal se jeho
poradcem.
Na sklonku roku 1830 odjel Sealsfield znovu do Evropy. Žil
v Paříži i v
Londýně jako korespondent newyorských novin,
v Londýně vydal povídky. Celý
život se vracel do vznikajících Spojených států, závěr života prožil na svém
statku ve švýcarském Solothurnu.
Dílo - česká vydání
- Kniha o kajutě
- Republikáni
- Bílá růže
- Rakousko, jaké je
- Nathan,
předák squatterů
Charles Sealsfield aneb Karel May z Popic
Do evropské literatury přinesl nový žánr indiánských příběhů. Na rozdíl od známějšího a o dvě generace
mladšího Karla Maye předkládá realistický popis prostředí, které opravdu zažil na vlastní kůži. Ve svém románu
Tokeah aneb Bílá růže barvitě popisuje život Indiánů v údolí řeky Mississippi i jejich tvrdý souboj
s bělochy, kteří postupně obsazovali jejich území.
Zajímavosti
Nad údolím řeky Dyje je tzv. Sealsfieldův kámen, vyhlídka, kde mladý spisovatel údajně rád odpočíval.
V roce 1881 byla busta Ch. Sealsfielda umístěna jeho příznivci v Husových sadech. Po roce 1945 pak byl pomník přemístěn na nádvoří znojemského hradu. V současné době jsou ve Znojmě Sealsfieldovy busty dvě, ta druhá se vrátila do Husových sadů v 90. letech minulého století.
V březnu 1993 proběhla v Jihomoravském muzeu výstava "Charles Sealsfield - spisovatel dvou kontinentů".
V květnu 2002 se město Znojmo stalo členem Mezinárodní společnosti Charlese Sealsfielda.
V roce 2011 vznikl místní spolek Popice Charlese Sealsfielda, z.s., který organizačně zajistil
rekonstrukci Rodného domu (červen 2012 - říjen 2014) a do roku 2017 dům provozoval.
Cizojazyčná vydání za autorova života
- Die Vereinigten Staaten von Nordamerika (Spojené státy, jaké jsou)
- Austria as it is (Rakousko, jaké je)
- Tokeah; or the White Rose (Tokeah aneb Bílá růže)
- Der Legitime und die Republikaner (Legitimní a republikáni, příběh z poslední americko-anglické války)
- Transatlantische Reiseskizzen (Transatlantické cestovní skicy)
- Der Virey und die Aristokraten oder Mexiko im Jahre 1812 (Virey a aristokrati aneb Mexiko v roce 1812, 3 díly)
- Lebensbilder aus beiden Hemisphären (Obrázky ze života z obou polokoulí, 6 dílů)
- Neue Land- und Seebilder (Nový svět a obrázky z moře, 4 díly)
- Das Cajütenbuch (Kniha o Kajutě, 2 díly)
- Süden und Norden (Sever a Jih, 3 díly)
- Gesammelte Werke (Sebrané spisy, 18 dílů)
Popice u Znojma
Popice (před válkou Poppitz nebo Popovice) byly založeny na kněžském majetku a jejich název je proto odvozen od slova "Pop". Leží 2 km jižním směrem od Znojma v Národním parku Podyjí.
V současnosti zde žije přibližně 180 obyvatel, rozloha katastru je 667 hektarů a jsou příměstskou částí Znojma.
První zmínka se datuje k 6. červnu roku 1252 na listině Přemysla Otakara, na které potvrzuje Popice jako majetek Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou z Hradiště u Znojma.
Hlavním zaměstnáním bývala orba a vinařství. Kostel obce je zasvěcen sv. Zikmundovi a pochází už z 15. století.
V roce 1680 zasáhla Popice morová epidemie, na kterou zemřelo 150 z tehdejších 382 obyvatel. Za obcí směrem na Havraníky byla na památku této události téhož roku vystavěna kaple.
Na místní faře byl v r. 1781 ubytován na několik dní císař Josef II, později, v r. 1809, byla zpustošena francouzským napoleonským vojskem po bitvě u Znojma.
Ze slavných rodáků si dnes připomínáme Řehoře Lambecka, který byl předposledním opatem Louckého kláštera a Karla Postela, spisovatele dnes známého pod pseudonymem Charles Sealsfield.
Vinorodost zdejšího kraje se promítá i do výstavnosti vesnice. Ta je dána nejen množstvím objektů, které jsou dnes chráněny státem a množstvím kdysi bohatých zemědělských usedlostí, ale především velkorysostí prostoru s kostelem a farou.
Pozoruhodná je i zástavba stodol, která svými štíty rytmizuje obě záhumenní cesty. Vinné sklepy jsou jednak při těchto cestách, jednak v samotné skupině mimo vesnici.
Popice jako jedna z mála vesnic Národního parku Podyjí nebyla vážně narušena poválečnou výstavbou nevhodných obytných a rodinných domů a objektů občanského vybavení. Je to malá, ale malebná vesnice zasluhující celkovou ochranu, kterou by žádný turista určitě neměl vynechat.